NOVINKA: TextyPísniček…od Pavla Hrejsemnou!
NOVINKA: TextyPísniček...od Pavla Hrejsemnou!
Mlha se zvedá, země tiše dýchá, Aoife v dubovém háji jméno bohů šeptá. V údolí pod horami už kování železa zní, Slované přinášejí oheň, co staré lesy změní. Bohuslav v dešti klesá, krev mu barví zbroj, mezi kořeny starého dubu skončil jeho boj. Neznala jeho jazyk, však slyšela srdce bít, zákony předků říkají „zabít“, ona ho nechala žít. Keltská krev a české srdce, v bouři se potkají, meč a spirála na kameni, osud svůj hledají. Hlas lesa a hromu, v jeden tón se spojí, tam, kde se nepřátelé u pramene v míru hojí! Arduinn hůl zvedá, zkouška ducha začíná, kdo z nich je cizinec a kdo je rodina? Pij nápoj naslouchání, slyš co ticho vypráví, že pravda není v meči, ale v duši, co se uzdraví. Železo a bronz, kříž a spirála, naděje z popela bitev pomalu vyvstala. Dva hlasy, jedna pravda, v blátě u řeky, budeme dýchat společně, po všechny věky. Keltská krev a české srdce, v bouři se potkají, meč a spirála na kameni, osud svůj hledají. Hlas lesa a hromu, v jeden tón se spojí, tam, kde se nepřátelé u pramene v míru hojí! Země nezapomíná… (Země nezapomíná…) Voda rodí se z kamene. ___ Kniha „Keltská krev a České srdce“ od Pavla Hrejsemnou přináší mystický příběh o setkání dvou světů – keltského a slovanského. Text písně je postaven na motivech osudového setkání keltské dívky Aoife a slovanského bojovníka Bohuslava, na kontrastu mezi šepotem lesa a hromem nových bohů a na závěrečném smíření symbolizovaném spirálovitým křížem.
Ráno si v koupelně nasadím tvář Vyleštěný úsměv, profesní zář. Jsem kolečko v soukolí, co nevrže a ladí V tabulkách a grafech se duše nenachází. E-maily tečou jak digitální prach V „tekuté době“ mám z prázdnoty strach. Nejsem jen řádek v tvém životopise Nejsem jen funkce v korporátní mise. Pod bílým límcem bije srdce, co cítí Že práce je scéna, ne lano, co mě chytí. Práce není život, je to jenom role Hraju své drama na skleněném stole. Hledám svou kotvu v hloubce vlastní pravdy Kde končí maska a mizí všechny hradby. Jsem víc než můj titul, víc než moje mzda Vnitřní svoboda je moje jediná hvězda. Zrcadla v kanclu mi vrací můj Stín Kolega je zrcadlo, v němž vidím svůj splín. Perfektní výkon – ta tyranská past Strach, že mě odhalí, když ukážu svou část. Ale v tichu mezi řádky moudrost se rodí Pravda je v tom, co se stroji nehodí. Můžete mě nutit dělat tuhle věc Ale můj postoj je má vlastní klec. Zvolím si smysl i v nudné rutině Integrita vítězí v téhle vteřině. Práce není život, je to jenom role Hraju své drama na skleněném stole. Hledám svou kotvu v hloubce vlastní pravdy Kde končí maska a mizí všechny hradby. Jsem víc než můj titul, víc než moje mzda Vnitřní svoboda je moje jediná hvězda. Až zhasnou monitory a vypnou Wi-Fi Zůstane člověk, co nehledá už šifry. Pán svého obrazu , poutník, co ví Že práce není život… to ticho odpoví. —- „Práce, která není život – Někdy je práce jen maska, kterou nosíme příliš dlouho…“ Videoklip k nové knize Pavla Hrejsemnou, která otevírá oči všem, kdo hledají rovnováhu mezi kariérou a skutečným bytím.
Co dělá Radio Krajan?
DOPORUČUJE VÁM!
…S ÚSMĚVEM 
