POŘAD: Jízda s Alanem *146

EPIDEMY
/thrash metal/

Metalová smečka Epidemy vznikla v roce 2005. Zakládajícími členy byli Jirka Jícha (kytara) a Pepa Čuda (bicí) . Protože ve dvou se muzika dělat nedá, přidali se Martin Maršíček (kytara) a Jirka Franc (baskytara). V září 2024 vychází klip Poslední soud jako předzvěst připravovaného alba k 20tému výročí kapely „Confessio Diaboli“, které vyšlo 6. července 2025.

Alan – Ahoj Jirko. Pojď trochu Epidemy představit, než se dostaneme k albu samotnému.

Jirka – Vznik bandu jako takového je rok 2005. Vždycky, když to říkám, tak mě udiví, že už je to fakt už 20. let. Začátky takové ty klasické, mladí klucí, hlavně to bylo o koncertování. Zpočátku to byl takovej ten klasickej heavy bigbítek, ale snažili jsme se dostat do té škatulky thrash. Vzešlo z toho jedno EP. Pak byla kapela pár let u ledu ale znova jsme to nastartovali a vyšlo další EP. Hodně se koncertovalo i velké akce jako Basinfirefest a spousta dalších menších. No a pak přišel zlom, kdy do EPIDEMY zasáhl osud a vzal nám zpěváka Míru. To byla fakt těžká doba a nechci se k ní vracet. Nakonec jsme to v sobě přerazili a chtěli pokračovat dál. Novej zpěvák, novej buben, ten mi ještě dohodil druhého kytaristu a jelo se. Nakonec z toho vznikla deska Zrůdy v nás. A stejně to nebyl konec ve změnách, přišel nový pěvec a máme teď k 20 ti letům EPIDEMY novou desku Confessio diaboli. 

Alan – Takže kapela vznikla před 20 lety v jaké sestavě? A kdo kapelou vše prošel?

Jirka – Kapela vznikla v sestavě Já, Pepa Čuda, Martin Maršíček, Jirka Franc a Míra Plocek. Ale je to 20 let za tu dobu se v kapele vyměnilo docela dost muzikantů. Nakonec když to počítám tak asi 12 lidí. Podrobně to najdeš na našich stránkách, tam jsem si dal práci a vypsal vše. Tady bych někoho zapomněl a určitě bych ho naštval. Teď si myslím, že to konečně funguje jak má. Jsem na ty svoje borce pyšnej. I když samo, někdy vjedem do vlasů.

Alan – Současná sestava / hrajete ještě v jiných skupinách? Projektech? A v čem?

Jirka – Nikdo nehraje v jiných kapelách až na bubeníka, kterej je profi muzikant, konzervatorista a hraje s Teplickou filharmonií. Je to docela paráda vidět ho ve smokingu u tympánů. Vždycky si představím to vlasaté bubenické monstrum, když rozjede první flák na koncertě, co by tomu kluci v orchestru řekli kdyby dal Louskáčka v thrash úpravě. Jinak teda současná sestava jsem já a druhej kytarák Honza Havlíček, zpěvák Pavel Tarant no a rytmická sekce Tomáš Gabriel na basu a Ondra Ziegler bicí.

Alan – Tys to nechtěl nikdy pohřbít, ale kapela už měla namále. Zánik. Řekni k tomu něco.

Jirka – Hele, jak jsem už říkal výše. Zasáhla do toho smrtka a je to období, ke kterému se už nechci vracet. Fakt to bylo těžký. Když prostě odejde někdo s kým jsi jezdil několik let v autě na koncerty, byl součást tvého života a najednou není. To jsem fakt uvažoval, že to ukončím, prodám a hotovo. Ale nakonec jsem to překonal, pomohla mi rodina a kluci v kapele a jsem za to rád. Epidemy pokračují.

Alan – Nepřemejšleli jste začít zpívat anglicky?

Jirka – No jasná, že přemýšleli, ale hrajem primárně pro české publikum. Navíc jak říká náš kytarák Honza, vytvořit českej text je mnohem náročnější, tak aby to o něčem bylo a mělo to hlavu a patu a nějaké sdělení než angličtina, kde tomu většinou nikdo nerozumí. Což je pro nás také velmi důležité, předat nějaké emoce, něco s čím se třeba lidé můžou ztotožnit nebo se tomu jen zasmát. Určitě zůstaneme u češtiny. A než padne ten dotaz tak nová deska má název v latině ne v angličtině.

Alan – Hudební zaměření. Thrash metal, co tam máte dál?

Jirka – Ten thrash nás tak nějak oslovuje všechny. Každej v kapele má dost širokej záběr v tom co poslouchá. Ale pořád tam máme ty styčné vzory Slayer, Testament, Kreator a tyhle thrashové mašiny, ale pak tam jsou ty další melodický klasiky jako Iron Maiden a tenhle ten hevík, Ondra zase má naposlouchaný moderní corový kapely, Honza zase spoustu extrémních kapel jako Vader atd. Vše nás nějak ovlivňuje a pak na zkouškách z nás padají nápady, každej chvilku tahá pilku a vznikne nová skladba a album.

Alan – Takže za sebou 4 alba. Jejich rozdílnost?

Jirka – No posunulo se to hlavně v technice a stylu. No a samo také ve zvuku. Když začínáš tak máš nějaké možnosti na vybavení. Ty první desky jsou spíše blíže k tomu heavy než thrashi, nicméně třeba šlehu Počítání mrtvých a nebo Sabbath jsme měli v plejáku donedávna ač tedy v novém kabátku. Zlomové asi pro nás bylo, když s náma začal hrát Honza a potom Ondra. To jsme udělali desku Zrůdy v nás. Ta už hrála podle našich představ. Potom došlo ke změně na postu zpěváka přišel Pavel. Ten se hned zapojil do procesu skládání a zase donesl spousta nápadů a hodně jsme přitvrdili ve vokálních linkách. Teď je to, co chceme dělat a hrát. No a další milník nastal, když jsme se dostali do nahrávacího studia The Barn, které vede Dan Friml. Ten nás hrozně posunul jak ve vnímání zvuku, tak především v představě o vybavení. Hlavně Honza, u něj se projevila úplně maniakální posedlost aparáty a pedalboardem, ten překopal a vyměnil celej svůj gear.  Ale ono to jinak nejde, prostě když chceš mít pořádnej zvuk i na koncertech musíš do toho něco dát. Občas vtipkuje, že se bojí až umře, že to jeho žena prodá za cenu, co jí řekl že to stálo. 

Alan – Poslední album které jste vypustili v neděli 6 července 2025. S názvem  Confessio Diaboli. Dělali jste na něm 2 roky? Nebo jak dlouho?

Jirka – Ty jo to je fakt tak dlouho? No nám to ani nepřišlo. Ale asi máš pravdu. Ta doba souvisí i s odchodem zpěváka Romana. Ten krátce po nahrání desky Zrůdy v nás opustil naše řady. Ale vše bylo předem domluvené a nerozešli jsme se ve zlém. Chtěl se věnovat něčemu jinému a už ho nebavilo tolik cestovat po koncertech. Chvilku jsme hledali až jsme našli Pavla. Mezitím bylo hodně koncertů a zkoušek kdy jsme pomalu začali pracovat na nových skladbách. No a co si budeme nalhávat, neživí nás to, takže vždy nastřádáš nějaké bankovky a jdeš nahrávat, a pak zase střádáš a koncertuješ a jdeš nahrát druhou část desky. No a najednou je to dva roky. Mezitím střihneš jeden klip, kterej taky něco stojí.

Alan – Klasická otázka. Kde jste natáčeli, kdo dělal master? Měli jste někoho kdo vám s tím pomáhal? Producenta?

Jirka – Tak jak už jsme říkal. Točilo se u Dana Frimla ve studiu The Barn. Dan je, troufám si říci jeden z nejlepších producentů a mistrů zvuku u nás. Dělali jsme u něj už druhou desku a je to úžasné studio. Když tam přijedeš tak tě to úplně pohltí. Hlavně Danův naprosto profi přístup. Desku zatím neprodukoval, ale samo nám hodně pomohl v drobných zásazích jak to zahrát ještě lépe, aby to znělo prostě dobře. Navíc to studio má takové zázemí, že to je naprosto dokonalá expedice Apalucha. Komplet tedy náběr, mix a master dělal Dan. Myslím, že poslední deska se opět posunula hodně zvukově dopředu. Hraje to fakt dobře.

Alan – Nějaké perličky? Příkladně v roce 2024 jste vypouštěli pilotní klip na toto album  Poslední soud. Co dál?

Jirka – Jo perliček je dost. Celé nahrávání je pak jeden sled neuvěřitelných historek, vtipů a neuvěřitelných situací. Nejvíce asi utkvěla storka, kdy po bujaré noci ve studiu čekáš na to až se uvolní WC, které je v suterénu a když konečně cvakne zámek a ozve se „klucí, ééé nemáte nějaký klacík, se to ucpalo“ tak je to prostě situace na…. 😊. Při natáčení klipu docházelo taky k parádním skečům. Spolupracovali jsme s Madness Design v čele s Luckou Svobodovou. Ty dělají takové ty pekelné show plné ostrých háků a hřebíků. Lucka nám všem dávala tu správnou sodu.

Alan – Pokud bys měl popsat skladby jak po hudební, tak textové stránce. Můžeš popsat?

Confessio diaboli – úvodní vstup do očistce, pomalá skladba, která tě vtáhne.

V řetězech –úvodní nátěr, asi největší rychlík na desce, taková thrash až za hrob, rychle to upaluje kupředu a nechybí brutální text.

Bez soucitu – naopak tahle skladba představuje melodickou variantu EPIDEMY.

Stíny – konečně trochu zvolníme, hutná valivá pecka s melodickým refrénem.

Poslední soud – klipovka, která vyniká asi  největší melodičností, perfektní naživo kdy si s náma fans mohou hezky zapět.

Portál – druhá nejrychlejší na desce, opět řádnej oldschoolovej thrash. Chceš si jít normálně zaskákat do moshpitu s lidma.

Podepsáno krví – poslední skladba je hodně osobní výpovědí našeho pěvce. Ten text je hodně osobní. Ale tak to má být, vše až na dřeň.

Alan – Nějaké vtipné zážitky při natáčení alba?

Jirka – No historka s toaletou jak už jsem říkal. Nebo když Dan učil Honzu ladit kytaru a on pak pořád chodil nešťastně po studiu a lomil rukama. Jindy Tomáš hledaje slova nutil Ondrovi, že musí pořádně používat šlapátko (myslel pochopitelně pedál k velkému bubnu). Je toho spousty, ale když to takhle napíšeš tak to vlastně asi vtipné moc nepřijde 😊.

Alan – Nějaké vtipné zážitky s kapelou při hraní, nebo cestování na vystoupení?

Jirka – Opět to je celý peleton narážek, vtipů. Hraní nejsou jen jako že přijedeš zahraješ jedeš domů. To je prostě událost. Mnohdy celodenně – celonoční. Teď na posledním festu co jsme hráli nás překvapilo, když přišel týpek a sdělil nám. Jsem tady manager přes nápoje. Stojím tady pod podiem, ty jen mávneš a já hned přinesu pivka. Ten chlap měl hroznej strach aby jsme nelekli žízní.

Alan – Momentálně pro vás je dosažená další meta vydání nového alba. Jasně to tu máme. Tak co tam máte dál? S kým krom V.A.R. Ještě často hrajete?

Jirka – No hrajeme se spoustou kapel. Třeba menších jmen, ale o to upřímnějších. Z těch větších nás čeká minitour s DEBUSTROL na podzim. Na větších festech hraješ taky s mnoha legendami teď mě třeba napadá KRYPTOR. Loni jsme hráli třeba s DESTRUCTION a IRON SAVIOR na festu ve Frídku-Místku, polákama BULLETRAID. Když jsme hráli na Masters of Rock tak jsme hráli, jak vtipně říkám s DORO a to doslova. Ona na A a my na B stagi. Kluci si s ní mezi skladbama normálně zpívali její songy :-), hodně dobře se taky spolupracuje s klukama s ARAWN. Těch kapel je spousta. Teď naposledy to byl Miloš DODO Doležal.

Alan – Mam se zeptat na křest?

Jirka – Tak křest samo taky máme v hlavičkách. Ještě to sice neví, ale chcemem ho udělat na tour s DEBUSTROLEM. Poprosíme Kolinse jestli by nám to nepolil. Ale zatím je to jen ve fázy myšlenek a nápadů.

Alan – Co dalšího chystáte do konce roku jako kapela? Další klip? Nějaké speciální vystoupení?

Jirka – Hlavně koncertování. Objíždění festů a pak na podzim klubíky. Pro nás je každý koncert speciální. Vždy je to jiné. Někdy je to k naštvání, když se někam táhneš a není to úplně ono. Blbej zvuk, lidi sedí a vlastně je to moc nebere, ale vždy do toho dáváme vše. Klip je ve fázi šetření prostředků a snad se nám to podaří dát do kupy a něco na konci roku vytvoříme a pošleme mezi lidičky. Navíc nás hodně oslovila možnost spolupráce s Danem Frimlem v roli producenta na nový singl.

Alan – Držte se – a thrashujte co to dá. Díky za rozhovor a díky za to že jste.

Jirka -My taky moc děkujeme a těšíme se. Ať vás provází THRASH.

Novinky

https://www.facebook.com/Epidemy

https://www.youtube.com/watch?v=jH9uyPjX5YY