DRBY*FÁMY*SENZACE (50)…SPECIAL about: Pavel Hrejsemnou

„Krev našich předků v nás stále koluje“ – Pavel Hrejsemnou o kořenech, odvaze a Jedové chýši

***Povídání s Pavlem Hrejsemnou***

Za Radio Krajan (RK) Henry: Pavle, vítej zpátky. Posluchači Radia Krajan tě znají z tvého pořadu „Halo Hrejsemnou“, který jsi pro ně připravoval více než dva roky. Dnes tu ale nejsi jako moderátor. Dnes jsi tu jako host – jako spisovatel, jako člověk, který se rozhodl vyprávět příběhy našich předků. A já bych chtěl začít jinak, než se obvykle začíná. Nechci se ptát „jak ses dostal k psaní“. Chci se zeptat jinak: Pamatuješ si ten moment, kdy jsi poprvé pocítil, že česká historie není jen něco ve školních učebnicích, ale něco živého, něco, co ti proudí v žilách?

Pavel Hrejsemnou (PH): To je krásná otázka a já ti za ni děkuju, protože přesně takhle bych chtěl, aby tenhle rozhovor zněl. Víš, já žiju v Kutné Hoře. A když říkám, že tam žiju, myslím tím, že tam opravdu žiju – dýchám ten vzduch, chodím po kamenech, které pamatují Václava II., kolem mě jsou stříbrné doly, kde naši předkové dřeli ve tmě, aby tohle království mělo sílu a bohatství. A jednou, bylo to dávno, jsem stál v chrámu svaté Barbory, díval se nahoru na tu klenbu a uvědomil jsem si, že tohle postavili lidé, kteří mluvili stejným jazykem jako já. Že jejich ruce držely stejné nástroje, jejich srdce bila stejným rytmem. A že ti lidé – ti obyčejní, neznámí lidé – dokázali něco, co bere dech i po šesti stech letech. V tu chvíli jsem pochopil, že historie není mrtvá. Že je to příběh, který pokračuje. A že my – ty, já, každý krajan, který poslouchá tohle rádio kdekoli na světě – jsme další kapitolou toho příběhu.

RK: A právě tohle je něco, co bych chtěl, aby si naši posluchači odnesli. Spousta lidé, kteří poslouchají Radio Krajan, odešli z Česka nebo ze Slovenska. Žijí v Kanadě, v Austrálii, v Německu, v Anglii, ve Švýcarsku, v Holandsku, ve Španělsku, ve Spojených státech, atd. Někdy už tam žijí celá desetiletí. Některé jejich děti mluví česky jen lámaně, nebo vůbec. Ale něco v nich zůstává – něco, co je táhne zpátky. Něco, co je přiměje zapnout rádio v češtině, i když kolem nich zní angličtina nebo němčina, či jiné jazyky. Co myslíš, že to je?

PH: To je krev. To je paměť, kterou neneseš v hlavě, ale v kostech. Víš, když jsem psal Jedovou chýši, trávil jsem měsíce studiem toho, jak lidé ve středověké Praze žili, jak mluvili, čeho se báli, za co byli ochotni položit život. A víš, co mě nejvíc zasáhlo? Že ty emoce, ty touhy, ta odvaha – to všechno je úplně stejné jako dnes. Krčmář Jan, hlavní postava mé knihy, je obyčejný člověk. Není to rytíř v lesklé zbroji, není to král. Je to chlap, který má svou krčmu, stará se o své lidi, chce přežít v době, kdy se kolem něj točí intriky, zrada a smrt. A přesto – přesto se postaví za to, co je správné. Ne proto, že by byl hrdina z pohádky. Ale proto, že v sobě má něco, co mu nedovolí se otočit zády. A tohle něco, to je přesně to, co máme v sobě my všichni. Ty, já, ten krajan v Torontu, ta rodina v Sydney. Naši předkové přežili husitské války, třicetiletou válku, okupace, totality. Přežili, protože v sobě měli tuhle nezlomnou věc. A ta věc je v tobě. V každém z nás.

RK: To je silné, Pavle. A myslím, že přesně tohle potřebujeme slyšet. Pojďme teď ke knize samotné. „Jedová chýše I-II“ – to je rozsáhlé dílo, 263 stran historického románu. Pro ty, kteří ji ještě nečetli – o čem je? A proč by si ji měl přečíst právě krajan, který žije tisíce kilometrů od Prahy?

PH: Jedová chýše je příběh, který se odehrává v Praze na přelomu 14. a 15. století. Je to doba, kdy české království bylo jedním z nejmocnějších v Evropě, kdy Praha byla centrem vzdělanosti, kultury, ale taky temných sil. Hlavní postavou je krčmář Jan, který vede hostinec zvaný Jedová chýše – a ten název není náhodný. Je to místo, kde se scházejí nejrůznější lidé: obchodníci, zloději, špehové, ale taky obyčejní lidé, kteří hledají útočiště. Jan se nedobrovolně zaplete do hry o moc, ve které figuruje tajemná postava zvaná Slepý Havran – muž, který sbírá tajemství, korumpuje lidi a manipuluje celým městem jako šachovými figurkami.

A proč by si to měl přečíst krajan? Protože ta kniha není jen o středověku. Je o tom, co to znamená být součástí společenství. Je o tom, že každý z nás má volbu – otočit se zády, nebo se postavit za to, co je správné, i když to bolí. Jan v knize říká jednu větu, která mě při psaní samotného zamrazila: „Jedová chýše je místo, kde si lidé sdělují své příběhy beze strachu z odhalení.“ A já si uvědomil, že tohle je přesně to, co děláte vy – Radio Krajan. Vy jste Jedová chýše pro krajany. Místo, kde se lidé mohou sejít, sdílet příběhy, cítit se bezpečně a vědět, že někam patří. Že nejsou sami.

RK: To mě opravdu zasáhlo, Pavle. Nikdy jsem o tom takhle nepřemýšlel, ale máš pravdu. Rádio je taková moderní Jedová chýše. A ty postavy v knize – Jan, Ludmila, Anka, starý Radim – to nejsou jen jména z historie. Ty jsi do nich vložil něco ze sebe, že?

PH: Samozřejmě. Každý spisovatel do svých postav vkládá kousky sebe, ale u historického románu je to ještě hlubší. Když píšu o Janovi, píšu o člověku, který se cítí být obyčejný, ale okolnosti ho donutí růst. To znám. Když píšu o Ludmile, píšu o ženě, která je odvážná, chytrá a nenechá se zlomit – a to je obraz tisíců českých a slovenských žen, které držely rodiny pohromadě v těch nejtěžších časech. Když píšu o Radimovi, starém příteli, který přichází unavený, ale věrný – to je obraz všech těch dědečků a babiček, kteří nám vyprávěli příběhy, i když sami měli za sebou těžký život. A Anka? Anka je mladá generace. Plná odhodlání, ale taky plná tajemství. To jsou naše děti, které vyrůstají v zahraničí, možná nemluví perfektně česky, ale když přijde na věc, ukážou, že v nich ta krev je.

RK: Pavle, pojďme teď k něčemu, co je pro mě osobně důležité. Říkáš, že naše historie nás definuje. Ale spousta krajanů mi říká: „Já už jsem pryč dvacet, třicet let. Moje děti jsou Kanaďani, Australani. Co má společného středověká Praha s jejich životem?“ Co bys jim odpověděl?

PH: Odpověděl bych jim příběhem. Víš, v Jedové chýši je scéna, kdy do Janova hostince přijde cizinec, poslaný Havranem, a říká Janovi: „Můj pán chce vědět, kdo v poslední době vyhledával tvoje služby, kdo se tady schází a co se plánuje v těchto zdech.“ A Jan stojí před volbou – zradit své štamgasty, své lidi, nebo riskovat vlastní život. A on si uvědomí, že pokud zradí důvěru těch, kdo mu věří, ztratí všechno, co si vybudoval. Ne jen krčmu. Sám sebe.

A teď si představ toho kluka v Torontu, který se ve škole stydí za své české jméno. Nebo tu holku v Melbourne, která nechce mluvit česky před kamarády. Oni stojí před stejnou volbou – jen v jiném století. Zapřít, odkud jsou, nebo to přijmout jako sílu. A já jim chci říct: ty jsi potomek lidí, kteří přežili mor, války, hladomory, totalitu. Tvoje příjmení, i když ho tam venku nikdo neumí vyslovit, nese v sobě příběh, který je starší než celá jejich země. To není důvod ke studu. To je důvod k hrdosti. A když si přečteš Jedovou chýši, pochopíš, že ta odvaha, ta chytrost, ta vytrvalost – to není něco, co se učíš. To je něco, co máš v sobě. Protože to měli tvoji předkové. A ty jsi jejich pokračování.

RK: To je přesně ten tón, který jsem chtěl, Pavle. A myslím, že tohle by si měl přečíst každý krajan. Než se rozloučíme, mám dvě praktické otázky. První: plánuješ další historické romány? A druhá: jak mohou posluchači Radia Krajan tvé knihy získat?

PH: Ano, plánuju. Jedová chýše je součástí širšího světa, který buduju. Moje vášeň pro 14. a 15. století, pro české hrady, pro skutečné události z našich dějin – ta nekončí. Naopak, čím víc píšu, tím víc příběhů objevuju. Každý kámen v Kutné Hoře, každá zřícenina, kterou navštívím, mi šeptá nový příběh. Takže ano, budou další knihy. A budou o našich předcích, o jejich odvaze, jejich chybách, jejich vítězstvích.

A co se týká té druhé otázky – tady mám něco speciálního. Protože Radio Krajan a jeho posluchači jsou pro mě srdcová záležitost. Vždyť jsem s vámi strávil přes dva roky v pořadu „Halo Hrejsemnou“! Takže jsme se domluvili, že pro všechny krajany, kteří poslouchají tohle rádio, máme něco výjimečného. Na všechny mé digitální knihy – eknihy – si můžete uplatnit slevu deset procent. Stačí, když při objednávce zadáte heslo „jsemkrajan“. Jednoduše napíšete „jsemkrajan“ do objednávky a sleva se vám automaticky vytvoří. Je to malé gesto, ale je to moje poděkování vám všem, kteří držíte naši kulturu, náš jazyk a naše příběhy naživu – ať jste kdekoli na světě.

RK: „Jsem krajan.“ To heslo samo o sobě je silné, Pavle. Je to jako vyznání. Jako když Jan v Jedové chýši řekne: „Tohle je moje místo. Tihle jsou moji lidé.“

PH: Přesně tak. A já chci na závěr říct jednu věc všem, kteří tohle čtou nebo poslouchají. Ať jste v Praze, v Brně, v Košicích, nebo v Chicagu, v Londýně, v Aucklandu – vy nejste daleko od domova. Domov není místo na mapě. Domov je příběh, který si nesete v sobě. A ten příběh začal dávno před vámi, v temných uličkách středověké Prahy, ve stříbrných dolech Kutné Hory, na hradech, kde se psaly dějiny. A ten příběh pokračuje vámi. Každý den, když promluvíte česky, když uvaříte svíčkovou, když svým dětem řeknete, odkud pocházíte – píšete další kapitolu. A já budu psát ty své, abyste měli co číst, až se budete chtít vrátit domů. I kdyby jen na stránkách knihy.

RK: Pavle Hrejsemnou, děkuju ti. Nejen za tenhle rozhovor, ale za to, co děláš. Za to, že připomínáš nám všem, kdo jsme a odkud jsme. Jedová chýše I-II je k dispozici jako e-kniha, a nezapomeňte – heslo „jsemkrajan“ vám dá desetiprocentní slevu. A já doufám, že tohle je první z mnoha rozhovorů, které společně uděláme. Protože příběhy našich předků si zaslouží být vyprávěny. A nikdo je nevypráví tak, jako Pavel Hrejsemnou.

PH: Děkuju. A všem krajanům – jste stateční. Vaši předkové by na vás byli hrdí.

Pavel Hrejsemnou je český spisovatel, vizuální vypravěč a podnikatel žijící v historické Kutné Hoře. Jeho historické romány, zasazené do temného a fascinujícího středověkého Čech, spojují pečlivý historický výzkum s napínavým, filmovým vyprávěním. Kniha „Jedová chýše I-II“ je jeho nejnovějším dílem – příběhem o odvaze, zradě a síle obyčejných lidí v neobyčejných časech.

E-knihy Pavla Hrejsemnou jsou k dispozici na webu nakladatelství IDEAIFY (www.ideaify.cz). Při zadání hesla jsemkrajan do objednávky získáte slevu 10 % na všechny digitální tituly.